Oslava Opravdových Hrdinů

PŘEKLAD TEXTU OD GLOBÁLNÍHO KOORDINAČNÍHO TÝMU FASHION REVOLUTION

H&M patří k hrstce fast fashion řetězců, které, po letech společenské a environmentální ignorace, obrací list a soustředí se na pozitivní změny. Tleskáme skvělé práci, kterou H&M odvádí ve svých programech na podporu vzdělávání žen a dívek nebo zveřejněním 95% oděvních továren, které pro ně vyrábí oblečení, a 35% továren na textil a příze. Oceňujeme to, že používají organickou bavlnu a jiné udržitelné materiály pro svou Conscious Collection a to, že se zavázali platit minimální mzdu 60% dělníků ve svém dodavatelském řetězci do roku 2018.

Když dojde na společenskou a environmentální zodpovědnost, H&M zajisté dělá víc, než jiné značky. Na druhou stranu, právě v této oblasti není H&M úplně upřímné ke svým zákazníkům.

H&M vyhlásilo 18.-24.dubna jako ‘Světový recyklační týden’ a nejspíše utratilo majlant za marketing a za propagaci zpěvačce M.I.A., která je tváří kampaně. Recyklování je ohromná a důležitá výzva, před kterou jako módní průmysl stojíme. Proč tedy H&M pracuje na své strategii v izolaci a jediné vyhlašuje Světový recyklační týden bez spolupráce a podpory od ostatních značek? Z naší zkušenosti si dovolujeme tvrdit, že velké problémy, které zasahují celý průmysl, vyžadují řešení, které také zasahují celý průmysl.

Stránky společnosti H&M věnované Světovému týdnu recyklace říká: “Je to prosté: Přineste své nechtěné oblečení (od jakékoliv značky, v jakémkoliv stavu) do našeho nejbližšího obchodu. H&M je zrecykluje a vytvoří z něj nové textílie a vy za to dostanete poukaz na nákup u H&M.

Ale to není celé. Jen malá část z tisíce tun oblečení, které chce H&M sesbírat, se stane novým textilem. Většina oblečení je vyrobená z mixu několika materiálů: bavlna a polyester, vlna a akryl, hedvábí a elastan atd. Dnes zatím neexistuje technologie, která by uměla vlákna ve směsi od sebe oddělit a udělat z nich nový materiál.

Jak zaznamenala studie Světového Ekonomického Fóra vydaná v lednu 2014, tak ve skutečnosti něco mezi 40 a 60 procenty oblečení, které H&M od svých zákazníků vybere, je určeno pro second-handy a rozprodáno dál po světě a kontroverzně do rozvojových zemí.
Takže pokud H&M umí udělat nové textilie pouze z malé části vašeho oblečení, co se stane s tím zbytkem? A kdo vydělává na prodeji nošených oděvů do second-handů? Pokud nakupujete v H&M, zasloužíte si znát celou pravdu.

Navíc 18. – 24.dubna 2016 je velmi významný týden. Nezapomínejme, že 24.dubna pouze tři roky zpátky 1 134 dělníků vyrábějícíh fast fashion zahynulo v troskách Rhana Plaza v Bangladéši. A H&M je největší světový výrobce oděvů v Bangladéši.

Ze všech týdnů v roce je to právě tento, kdyby se společnost H&M měla zapojit do vyjádření solidarity s obětmi tragédie Rhana Plaza. Pro nás všechny by to měl být čas, kdy uctíme dělníky, kteří zemřeli ve všech katastrofách módního průmyslu od požáru v Triangle Shirtwaist v New Yorku v roce 1911 až po požár v Tazreen v Bangladéši před čtyřmi lety, a se všemi, kteří dál trpí v dodavatelském řetězci módního průmyslu

Světový Týden Recyklace společnosti H&M odvádí pozornost od těchto významných chvil, které bychom měli věnovat zamyšlení, dialogu a akci. Milióny lidí se budou v průběhu Fashion Revolution Weeku ptát na podmínky, kterým musí čelit dělníci v průmyslu, kde je dodržování základních lidských práv stále vzácné, a oslavovat lidi, kteří stojí za oblečením, které nosíme – od vlákna, přes tkaní a barvení až po švadleny a krejčí.

A mezitím je H&M velmi pozadu s nápravami nebezpečných pracovních podmínek v továrnách v Bangladéši, jak uvádí report uveřejněný Clean Clothes Campaign (CCC), International Labor Rights Forum (ILRF), Maquila Solidarity Network (MSN), and Worker Rights Consortium (WRC).
“Dělníci, kteří v Bangladéši šijí oblečení pro H&M nadále dřou v extrémě nebezpečných podmínkách, v mnoha případech zde chybí základní a urgentní záchranná opatření v případě požáru.” Říká Liana Fowvog z International Labor Rights Forum.

“Kdyby jen H&M chtělo investovat stejnou energii do samotného plnění jejich hlasitě vyhlášených slibů a závazků v oblasti udržitelnosti, jakou věnují jejich zveřejňování a zviditelňování, možná bychom již brzy viděli změny k lepšímu a bezpečnější oděvní továrny v Bangladéši,” říká Samantha Maher z Clean Clothes Campaign.

Zdá se, že poutání pozornosti na recyklování během tak významného týdne je jen způsob, jak odlákat pozornost od faktu, že by se dalo udělat více pro bezpečnost dělníků, kteří vyrábí pro H&M oblečení. Lidí, kteří pomáhají naplnit 3 900 H&M obchodů po celém světě a přispívají k obratu 28 miliard amerických dolarů za minulý rok.

Zatímco zde ukazujeme prstem na H&M, nejsou to jen oni. Mohli bychom (a nejspíš tak učiníme) označit celou spoustu dalších značek za nečestné k jejich klientům. A samozřejmě, že je super že se H&M snaží vyřešit ohromný problém textilního odpadu, ale přesně v těchto momentech je také potřeba se pozastavit a říct “počkat, tady něco nehraje, tohle není celé pravda”.
Během týdne od 18 do 24.dubna všechny vyzýváme k zamyšlení nad tím, co máte ve skříni. Pokud tam najdete obečení, které už moc nenosíte, můžete s ním udělat něco chytřejšího než se ho zbavit (u H&M nebo jinde)? Můžete ho vyměnit za něco jiného s kamarádkou, která si ho užije víc, nebo ho možná upravit tak, abyste se do něj zase zamilovali. A nebo objevte náš projekt haulternative – osm způsobů, jak si “pořídit” čerstvé kousky do šatníku bez nakupování.

A pokud plánujete nákupy u H&M v týdny Fashion Revolution a zanést tam své vyřazené oblečení, určitě se H&M zeptejte #whomademyclothes (kdo vyrobil moje oblečení) a požadujte opravdovou odpověď. Kdybyste znali celou historii oblečení, které máte na sobě, přimělo by vás to víc si ho vážit? Pokud si u H&M za své staré oblečení vyzvednete poukaz, kupte si něco, co si na sebe vezmete alespoň třicetkrát… nebo lépe, zeptejte se nejdřív sami sebe, zda to opravdu potřebujete.

Na závěr bychom vás chtěli poprosit, abyste si během Fashion Revolution Weeku vzpomněli na opravdové hrdiny, skutečné lidi, kteří oddaně pracují, abyste měli co na sebe. Na ty, kteří nikdy nebudou moct nosit, a už vůbez ne zakoupit, oblečení, které šijí pro vás.